Aby vzdělání
byla zábava,
ne boj.

Každý z nás se úspěšně naučil česky, a to je (nejen z pohledu cizinců) opravdu výkon. Angličtina by tak měla být hračka, ale ne vždycky tak tomu je. Nekonečné boje dětí i dospělých občas končí vítězstvím, někdy je to remíza a jindy to končí naštvaným zanevřením na učení se jazyku. Snažíme se, abyste došli ke svému cíli, ale především aby v učení zůstala radost a nadšení, lehkost, vášeň a hlavně pohoda. Protože i cesta je cíl. Proto v hodinách hojně využíváme hry, scénky, písničky, kreativní činnosti, pohyb a práci na projektech. Aby to ale nebylo jen o té zábavě, jak učíme angličtinu?

 

Přímá metoda výuky

Jako jsme se česky nenaučili zapamatováním si pravidel skloňování, anglicky se nenaučíme z tabulek a pouček. Proto se snažíme aplikovat způsob, kterým jsme se naučili rodný jazyk, i na výuku jazyka cizího. Postupně učíme těchto pět jazykovými schopností: porozumění, mluvení, čtení, psaní a gramatiku.

 

Poslech a porozumění

Na miminka mluvíme alespoň rok, než vysloví první slabiky. Nejprve naposlouchává, jak jazyk zní, a tomu uzpůsobuje i své breptání. Naslouchá a postupně si ke slovům přiřazuje významy – vytváří si tzv. poslechovou složku. Čím častěji výrazy slyší, tím dříve si je osvojí a tím trvaleji budou v mozku zakotveny. Pokud na druhou stranu děti během vývoje řeči nepřichází do styku s jiným jazykem, stávají se tzv. funkčně hluché ke zvukům, které se v mateřském jazyce neobjevují. Znamená to, že je slyší, ale neregistrují je. Nicméně lidský mozek je velmi tvárný, a pokud je kontakt s cizím jazykem pravidelný, celý proces zvuky – slova – významy se opakuje a vytváří se sluchová složka pro nový jazyk.

 

Mluvení

Po vytvoření (nebo v průběhu vytváření) sluchové složky přichází na řadu mluvení. Jazykové dovednosti každého člověka se sestávají z pasivních (porozumění řeči či textu) a aktivních (co dokáži aktivně používat, ať už v mluvené či písemné formě). Je naprosto normální, že naše pasivní slovní zásoba je mnohem bohatší než ta aktivní, ať už v mateřském nebo cizím jazyce. Aby ale nezůstalo jen u té pasivní, je třeba udělat další krok: mluvit. Nejdříve je možné opakovat, drilovat, ale dále je důležité slovo použít v kontextu, vztáhnout ho na svoji osobu a dát mu příběh. Tak s Vámi zůstane mnohem déle, než když ho jen vyplníte do cvičení v pracovním sešitě.

Čtení a psaní

Angličtina je specifická tím, že se nečte, jak se píše. Alespoň z našeho pohledu. Pokud se děti učí porozumět, mluvit, číst a psát najednou, může to pro nás být ochromující. Proto se čtením a psaním začínáme, když mají děti stabilní základy v mluvené formě, na kterých mohou stavět a zároveň umí číst ve své mateřštině. Poté se učíme, jak číst jednotlivá písmena i jejich uskupení v angličtině.

 

Gramatika

Gramatika je pravděpodobně největší noční můrou. Nicméně pokud se učí správným způsobem, má úžasnou schopnost rozšířit naše znalosti exponenciálně. Pokud se např. naučíte, že se po “j” píše vždy měkké “i”, nemusíte se učit každé slovo zvlášť. V případě, že se ale toto pravidlo naučíte ve 2 letech, kdy ještě tolik slov, kdy po “j” následuje “i” ani neznáte, pravděpodobně to výrazný efekt mít nebude. Ani na znalosti, ani na Vaše nadšení.

 

Získání informací je pěkná věc, nicméně osobní zkušenost je nenahraditelná. Domluvte se s námi na ukázkové hodině zdarma a udělejte si o nás vlastní obrázek.